CHTÍT VÍC

Teď jsi celý můj svět,
a co pak, co když ne?.
Co když láska,
po čase pomine?.

Den s nocí se střídá a věčně je to stejné,
proč jen letmé doteky a vlídné úsměvy?.
Už to nestačí a co dál?. - chci víc, než nic.

Pouze slzy a pocit beznaděje,
ty sny o tobě, co se mi zdály,
zmizely někde v nekonečnu.

A co já?. - nemůžu, i tak chtít víc?.
Zatraceně, nejsi jediný na světě
a byť je to složité, nechci to jinak.

Nač jsou přívětivá slova,
bez opravdových polibků?.
Dosud slzy dojetí,
k čemu vřelá objetí?.

Tolik otázek, kde jen hledat odpovědi,
jsi tak blízko, ačkoli mému srdci vzdálený,
navzdory touhám a nehledě na přání.

Vidím to v tvých pozoruhodných očích,
čtu ti to z výrazu tvé přitažlivé tváře,
jen kdybychom oba nebyli, tak nesmělí.

Až ti ráno srdce rozbuší,
pouhá myšlenka na mě,
stejně nevíš, jak mi to říct.

Nenávidím, ji neskutečně závidím,
naneštěstí, to ona tě viděla první.
I kdybych chtěla, a tak moc chci,
jakkoli, kvůli ní, nesmím tě milovat.