V zahradě luny

V zahradě luny

Tančila jsem bosa v rosné tmě,
měsíc si šeptal se stromy.
V korunách hnízdí tajné „že“ –
slova, co rostou mezi domy.

V šatech ze stříbra, v pramenech snů,
hladím si vlasy v odrazu nebe.
Vítr mi šil úsměv z dýmu a dnů,
když noc mi řekla: „Teď spatříš sebe.“

Autor Lenna7, 04.05.2025
Přečteno 196x
Tipy 26
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

05.05.2025 08:34:10   mara539

A já jsem se v sobě ztratila,
jak hvězda, co zhasla, když se našla.
Nádherně snové díky :)

líbí

04.05.2025 23:50:07   Marťas9

Moc hezké...

líbí

04.05.2025 16:28:41   enigman

nebo že...

líbí

04.05.2025 12:47:37   Lenna7

Děkuji :)))

líbí

04.05.2025 11:01:11   Iva Husárková

vítej na literu! * vyrazila jsi mi dech! :-))***

líbí

04.05.2025 10:34:34   šuměnka

a spatřila? :)

líbí

04.05.2025 10:41:36   Lenna7

Zpívala jsem jelenům.
Neslyšeli, ale svět se stejně otočil.
A to stačí.
To vždycky stačí :)))

líbí

04.05.2025 10:59:49   šuměnka

nevím, co je úžasnější, zda báseň nebo komentář :)*

ano - vždycky to stačí
poklona Ti

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel