Tančila jsem bosa v rosné tmě,
měsíc si šeptal se stromy.
V korunách hnízdí tajné „že“ –
slova, co rostou mezi domy.
V šatech ze stříbra, v pramenech snů,
hladím si vlasy v odrazu nebe.
Vítr mi šil úsměv z dýmu a dnů,
když noc mi řekla: „Teď spatříš sebe.“
A já jsem se v sobě ztratila,
jak hvězda, co zhasla, když se našla.
Nádherně snové díky :)
05.05.2025 08:34:10 | mara539