V zahradě luny

V zahradě luny

Tančila jsem bosa v rosné tmě,
měsíc si šeptal se stromy.
V korunách hnízdí tajné „že“ –
slova, co rostou mezi domy.

V šatech ze stříbra, v pramenech snů,
hladím si vlasy v odrazu nebe.
Vítr mi šil úsměv z dýmu a dnů,
když noc mi řekla: „Teď spatříš sebe.“

Autor Lenna7, 04.05.2025
Přečteno 182x
Tipy 26
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

A já jsem se v sobě ztratila,
jak hvězda, co zhasla, když se našla.
Nádherně snové díky :)

05.05.2025 08:34:10   mara539

líbí

Moc hezké...

04.05.2025 23:50:07   Marťas9

líbí

nebo že...

04.05.2025 16:28:41   enigman

líbí

Děkuji :)))

04.05.2025 12:47:37   Lenna7

líbí

vítej na literu! * vyrazila jsi mi dech! :-))***

04.05.2025 11:01:11   Iva Husárková

líbí

a spatřila? :)

04.05.2025 10:34:34   šuměnka

líbí

Zpívala jsem jelenům.
Neslyšeli, ale svět se stejně otočil.
A to stačí.
To vždycky stačí :)))

04.05.2025 10:41:36   Lenna7

líbí

nevím, co je úžasnější, zda báseň nebo komentář :)*

ano - vždycky to stačí
poklona Ti

04.05.2025 10:59:49   šuměnka

© 2004 - 2026 liter.cz v1.9 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel