NA CO SI TO HRAJEŠ?
NA CO SI TO HRAJEŠ?
I s ďáblem smlouvu budeš mít
pro lásku z Nekonečna?
A slova ticha pro svůj cit
u vraždy mrtvých vzpomínek
postele v pokoji – prázdných pocitů
můžeš obhájit?
Když tělo ve snu neuchopíš u pramene všech řek
kde čekáš na nevděk
A možná vlastní vztek
zaprodáš blahu měšťáka
jenž hledí v bílá oblaka
a modlí se až ke své pomstě za těsný oblek
co odložil při důstojnosti svého vzdělání
svou rozkoší v níž proklel provždy – pokoru žebráka
Komentáře (17)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tajemná :))) líbí
04.05.2025 21:18:27 | Lenna7
Děkuji. Vše souvisí i s mou nedávnou angažovaností v jiných záležitostech. Jakoby se kruh uzavřel.
04.05.2025 21:28:41 | ARNOKULT
Nejednoduchá báseň... však je zajímavé v ní číst a přemýšlet o Tvých myšlenkách... pro mne je zcela jasné, láska z Nekonečna v našem světě není... A jestli bych pro ni s ďáblem sepsala smlouvu? Záleželo by, čeho se musím vzdát...
Je toho mnohem více, na co bych ráda reagovala, třeba na tu pokoru žebráka... možná někdy příště...
Děkuji za možnost zastavit se u Tvé básně, milý Arnokulte, hezký večer :-)
04.05.2025 18:43:45 | Helen Mum
Děkuji. Aktivista od Bečvy má nejednoznačný pohled na svět. Je to jeho prokletím? Za bolševika v opozici - nyní naopak až levicovým anarchistou. Samozřejmě - standardní život nemám. Navenek působím seriózně - ale! Na YouTube jsem vystupoval i u "dezolátů".
04.05.2025 19:11:14 | ARNOKULT
osud lidí s otevřeným srdcem a vnímavou myslí je být proti proudu, mám to stejně. Kdyby Já z osmnácti potkal mě dnes, asi by se kluci porvali kvůli ideálům...ale jak mi vždycky říkali starší, Život tě naučí :)
04.05.2025 19:34:31 | zase já
Hodně líbí.
Je to obraz na stěně,
co bouří hladově.
Je to hurikán,
co nese bolest
i vlastní krev.
Tisíce slov
v zazděných kéž.
04.05.2025 18:12:21 | mkinka
tak to je silný!! wuf...Arnošte ty mi dáváš!
hodně otázek, hodně existencionální dílo
a hodně morálky a dilemat / láska a pokora, šťáva
pokušení i sebereflexe - vše mluví niternou silou
a vše mluví z hlediska kompromisů děsů k rozervání
co vše se lásce obětovat smí - prokletí, pokora, stín
či smlouva s Ďáblem? zaprodání svědomí či zdání
postele v pokoji pocitů prázdných - žebrák a meluzín
**kéž je to zas jen ta "šaškárna" o které jsi psal ve vzkazech
dnes je pro mne debata s tebou náročná
04.05.2025 17:51:31 | šuměnka
Víš, co mne těší. Minimum "lajků"! Já tam chtěl nejdříve dát tento nadpis básně:
NA CO SI TO A. K. HRAJEŠ?
Pak jsem si to rozmyslel. Bylo by to asi nepochopeno!
Toto, Šuměnko, šaškárna není.
Mým vzorem je velký Goethe. Měl mnoho tváří. Žil v měšťáckém Výmaru - a přesto odolal! Samozřejmě - stále řeším Fausta. Hloupé (buržoazní) interpretace "nežeru" (viz Bratranek - nebyl to Čech).
Velmi mne těší Tvá reakce. Teď to "vybalím" - je to do určité míry "provokace".
04.05.2025 17:59:01 | ARNOKULT
"provokace?"
a já tu z toho dělám hlavu ;//
ty seš sám sobě prokletím - víš to??
- kéž někdy najdeš osvobození tím, že vzdáš se jisté hrdosti
a budeš žít aspoň trochu v souladu s tím, co je pravdivé
nikoli s tím, co od druhých očekáváš...
04.05.2025 18:11:01 | šuměnka
Ano - některé ženy v mé maličkosti nalezly temno.
Pouze nevím, co je "pravdivé". To vskutku nevím. Hrdost? Nevím - naopak jsem pod jedním svým videem nalezl komentář ve stylu, že jsem moc pokorný. Já nevím, kým jsem - ani to nechci vědět. Přes veškerou zdvořilost jsem nepřizpůsobivý. Bylo to tak před rokem 1989 - nyní opět.
04.05.2025 18:16:22 | ARNOKULT
