IDIOT PRAYER
IDIOT PRAYER
Anotace: Ne-autorská báseň, ale překlad stejnojmenné skvostné písně Nicka Cavea, který ke mně mluví chrapotem ze dna světa, protkaným milostí a láskou. A jasně, zabil ji...
Sráží mě k zemi, příteli,
k poslednímu prahu mojí cesty.
Loučit se, věřit ve shledání?
Pokud tu v domě pravda spí,
ještě tě jednou uvidím…
Čas už se blíží, má holubice
nesou mě do domu ticha.
Je nebe jen pro ty, co krvácí?
Pro ty, co nesli a upadli?
Pro ty, co jdou, přestože se potácí?
Nesou mě do domu ticha,
tango jen ve dvou se dýchá
a my se potkáme, Holubice,
i když se to nevrací.
A jestli jsi v nebi, odpusť mi,
protože tam se to tak dělá.
Možná jsi v pekle a možná, že jsi chtěla?
Možná tě obejmu, než se ztratíš
teď peklem za tvou duši platím.
Když ze tmy stoupá tvoje tvář
a ústa říkají: „Ano, drahý?“
Rudá jsou jako bestiář.
Zavřou mě, lásko, jako vrahy…
To se teď stane, jak se zdá
a vystřelí mě ke hvězdám.
A tak to chodí, sláva na výsostech!
Tahle modlitba teď pro tebe je více
a letí s křídly holubice,
idiotská modlitba, která tiše roste
a je to prosté, takhle prosté…
Snad, že ji můžeš ještě spatřit,
když láska už jen ptákům patří.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
