Profil autorky lawenderr

Jednou ti napadám ve vločkách

beze slov průzračný za zen.

Čas zmrzne v letu jak babočka,

zlomí se v křídlech, dál nepočká

bílá tma z nebe až na zem.

První mráz rozlomí veřeje,

chlad to je pes, který trhá,

ví, že to tam prostě někde je,

ve spěchu proletí závěje,

pak přijde vánice druhá.

Boříš se mnou jako tenký led

na ústech hlubokých jezer,

za bouří není kdy přemýšlet,

nechci a nebudu pak, jen hned,

jsem jak sníh. Vítr mě veze.