KŮŇ, LIŠKA, KRUHY a ONA
KŮŇ, LIŠKA, KRUHY a ONA
jeho kůň už nemohl
kde se voda dotýkala břehu
pili oba
a její lišce
žhnuly oči v zimostrázu
stůl prostřený světlem
stůl na pasece lůžko i oltář
„Neříkám ať přijdeš,
říkám – tady máš místo.“
jeho kůň už nemohl
kde se voda dotýkala břehu
kruhy se spojily
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Nádherná vec...dotklo sa aj mojich kruhov...
09.05.2025 12:33:56 | BlueZ
Světlo putuje se dnem i nocí. Tady máš místo. Chceš ho ukotvit? Možná se ti to podaří a možná ne. Na každém břehu je hůl, sůl pro pláč a Uroburos. Nemám ráda koně v lese. Rozbíjí podkovami podhoubí, pěšiny a všude jsou kobylince. Slečny v holinách, co neumí chodit po svých...Líbí se mi, báseň. Ale já chodím každý den tu svou realitu.
09.05.2025 20:17:01 | Philogyny1
Svati,
můj kůň chodí tiše a bez postroje, bez sedla :)
10.05.2025 11:02:14 | vrbák
Já vím, jak jsi to myslel. Chodím do lesa snad každý den, co mám Frýdu, teď bude mít jedenáct let. Utíká to. Poslední dobou je les doslova prošpikovaný koňmi. Ale oni nám jezdí i po polích a pastvinách, je to podle mne určitá bezohlednost. Brávám s sebou už rok pasteveckého psa a ten je zi stromy jsou hluboké stopy a kobylince....Omluva, že se takhle vykecávám pod touhle malou, krásnou básničkou. Říkám jim pro sebe kolibříci... :o) A tak hezký den přeji.
10.05.2025 11:34:46 | Philogyny1
