Slzičky

Anotace: To ze mě vylezlo při jednom osamoceném večeru...

Po tváři stéká slzička,
jen první slaná kapička
na polštář dopadne,
dávno potom co slunce zapadne.

Prodírá se tváří sametovou,
prodírá se, jako lesním houštím,
proklouzne každým roštím,
a pak k tobě dolétí, že ti odpouštím.

Pak přijde slzička druhá, třetí,
a další vzpomínky hlavou letí.
A už je tu slaný vodopád,
proč neměl jsi mě nikdy rád?

Jedna hořká vzpomínka za druhou
na polštář ukápnou,
snad se vsáknou,
snad se vypaří,
snad zapomenout se mi někdy podaří.