„Ztraceně“ zamilovaná

Je krásný den, být láskou zasvěcená.
V tu chvíli nevíš, zda dříve paprsky slunce vnímat,
nebo se na lidi krásně usmívat.
Máš pocit, jako bys byla životem rázem naplněná.

Ale je tu jeden háček —
tvé srdce prahne po pravdě:
Co když ta ulička nikam nevede?
A ty miluješ ztraceně a bezhlavě.

Co když nejsem dostatečná?
Proč to chci vědět tak naléhavě?
Na lásku se přece čeká,
a nic se tím nezkazí, ani neprojede.

Tak proč chci tu cestu tak moc znát?
Jsem já ta ztracená?
A mám se ještě ptát?