nedokáži

nedokáži už najít
poslední zbytky mého já

s kým se chceš bavit?

v koupelně chybí aglája

je zde regál plný prádelních šňůr

kytarové struny nočních můr

kachlíky hrají zimní dur


nedotýkej se mých zad

umývám se z dam

venku bubnuje mrak

ťap ťap ťap ťap

na mramor bílý jak porcelán


nedokáži se zvednout

snad měl bych se chytit konce šňůr

nesoucích vteřiny v rytmu májového deště

ale rozpršelo se víc

i v zrcadle pozoruji vzpomínky plískanic

možná se osuším

mít karmu ještě jednou

ale dnes

lázeň
vynechávám

nedokáži ohřát ani vodu

ale kdyby mé srdce tepalo doběla

roztavím kotel pekelným náladám

jenže co potom se smutným luciferem

s venuší

které mizí hvězdář sám

vždyť přece nevzkříšen nestrádám

jen pozoruji smutného anděla

a nedokáži tě oslovit ani se rozhodnout

nedokáži se nadechnout


ty malá ty oceánská tmo


a co ještě nedokáži

když oči lásky mží

mít stálé slunce v duši které nic neváží