Anotace: *
Vrůstám ti do těla s počátkem stvoření,
světlo tvých boků tančí a mihotá.
Do vlasů v korunách až po mé kořeny
vpíjí se nejtišší posvátnost života.
A ty se usmíváš s motýly ve dlaních,
zatímco měsíc tvé koně pase.
Zdá se mi, miláčku, že jsme tu bezbranní…
Proti té milosti, proti té kráse.
05.06.2025 14:32:48 ukrytá v máku
Tak ta je skvělá. (Zamilovaná??) Ráda jsem se nechala unést... bezbranností a motýlí něhou...
02.06.2025 21:31:14 cappuccinogirl
Láska, ta když se vplete do básně, pohladí verš, pak bezbranní jsou, i ti, co čtou...soudím podle sebe:-)*
02.06.2025 20:04:01 Anfádis
Jsem unešená. Nádherná. Tedy myslím Tvoji báseň, nikoli sebe.
Hihi.
Ale fakt.