Voníš mi hruškovým kompotem

foto: Michael Busch

VONÍŠ MI HRUŠKOVÝM KOMPOTEM

voníš mi hruškovým kompotem
ten mám fakt rád
ty hrušky sbírali jsme spolu
naše láska voněla hruškovým komplotem
brzy na to vzal jsem si tě domů
a už za nedlouho jsme se měli brát

a taky máš ráda modrou
tu barvu moře a nebe
a sníš o vůni dálek
srdce tvé já otevřel si houslovým klíčem
za vrzání mých Stradivárek
cuká to s tebou
jako posedlá kdyby jsi byla
rytmovým chtíčem

sedíme na naší verandě v Curaçau
a taky pijeme ho modrý
přímo nad takovým menším barem
a díváme se na moře
s mojí Natálií
a vdechujeme ten horký vlhký vzduch
i s tou mojí melodií

ta byla najednou slyšet hlasitěji
blízké okolí zachvátil večerní ruch
nikoho nebylo vidět zívat
to skupinka rozjařených lidí vyšla z baru na ulici
i s tím podplaceným hudebníkem
lidi začali tancovat
a při tanci i zpívat
celá ulice žila jejich smíchem
keybord z baru nahradila flétna
o rytmus se postaral Tambu
a tleskající ruce šťastně vypadajících žen
kroutily zadnicemi a tančily s odhaleným pupkem
stále po ruce něco k pití
tím doplnily ten pohár vzájemného souznění
plný agility a radosti z žití

I má Natalie se začala smát,
když z verandy mávala té skupince veselých lidí
nějaký opálený endemit
smál se na moji Natálii
a rukou lákal ji dolů
Natalie přikryla si rychle dlaní pusu hrála, jako když se stydí
pak se otočila ke mě a očima prosila: "můžu, viď?"
Řekl jsem jí: "vždyť víš, odpověz si tedy sama".
Moje vlastní pocity letěly teď do neznáma...

Byl to náš poslední večer,
tady v Karibiku
těšil jsem se vlézt s ní do postele,
objímat ji a líbat a milovat
a říkat jí "ty můj opálenej ďiblíku".

Ještě než zmizela stačila dodat: "zatím pro mě můžeš složit další melodii".
Tím mě dorazila.
Skupinka se pomalu vzdalovala
a s nimi stále menší
viděl jsem i moji Natálii

všichni tančili hlavně duší
rozmrzelost mě přešla a já díval se
jak moc to mojí Natalii sluší
přece jen mě ale napadlo
zda udělal jsem dobře
Natálii nastavit mý hudební zrcadlo!

Do našeho hotýlku se vrátila až ráno
ospalá a unavená a šťastná...
namlouval jsem si to,
nebo opravdu se dívala aspoň trochu provinile?
Odpověděl jsem si sám:
vždyť je tak krásná

zpátky doma řekla to své "ano"
a já pro ni psal melodie jako zběsilý
jen plány na naší příští dovolenou
mě trochu děsily
přece jen ta poslední noc byla dlouhá
tam v Curaçau
v našem malým hotýlku
co v té dusné tmě se potila i má touha

tady doma ale
mi dál voní hruškovým kompotem