nestačím ti lásko

bolí mě operované kosti
nohy dnešků

vzpomínky

běhali jsme spolu po kopcích
nosil jsem tě přes divokou vodu
měla jsi strach

dneska sotva nese sebe
čas atletů

je odpočítáván kukačkou

je mi to jednu ty ptáku

nedošel jsem ani v zahradě

jen jsem se svalil
padl jak podťatý

ty bys mě nechala ležet

ty? lásko?

a kam bys chtěla teď běžet

vím


co nejdál ode mne

od zničeného muže který život neustál

lekl se

a skočil k hvězdám

…

pamatuji si volný moment letu

tělo se tak na chvíli vznese

je výš asi o metr a v ten moment by si přálo zůstat

déle než povíš hvězdáři

ahoj
a sbohem

déle než si rozpomeneš že tě má někdo rád

ale potom dopadneš celou vahou na zem
strnule překvapen

a myslíš že uděláš krok jako by se nic nestalo

ale hochu

tak to prostě nefunguje a o to víc to potom bolí