Anotace: Vím, zase píšu a je to smutné, ale zkrátka si nemohu pomoci...Mějte z textem slitování, neměla jsem náladu nanic lepší ho.
Moje srdce na kusy....
Rozkopnutá váza
Bolest - lásky zkáza!
Sedíš tu teď nademnou
Hlavu hlínou posetou.
Odpusť bych měla
Život bych ti dala...
Těžko k tobě přijdu,
Život v sobě ždímu.
Napiji se z kalicha
Trpkost tvého jazyka.
Lásko moje nejsladší.
Stín v domě nejtmavší...
Zaujala předposlední
Přeji rozkošnou sobotu po polednách i v noci
Marty
v cylindru
07.06.2025 12:33:58 | kudlankaW
Děkuji, ty předposlední verše ze mě vypadli úplně sami :)
Taky přeji hezkou sobotu.
Alba
07.06.2025 12:43:49 | Alba
Ten, kdo si je vědom hodnoty prasklin, opravuje je zlatem a stříbrem. Technika kincugi.
Myslím, že to funguje nejen u váz.
06.06.2025 20:00:37 | jipi
Děkuji za povzbuzení, je pravda že někdy oprava zničeného, posune věc na jinou úroveň.
V tohle směru miluji architekturu od Santiniho. Který převážně opravoval gotické kostely a přidal do nich Baroko. Tyhle stavby jsou v Evropě jen u nás a jsou velmi vzácné :)
Děkuji za komentář a návštěvu.
07.06.2025 08:51:24 | Alba
Milá Albo, život není jen vůně růže, ale také ostny i vadnutí. Někdy máš chuť se smát a tak se usmíváš a jindy zas, Ti slzy hladí tvář - tak něžné jsou k Tvým citům. Ať už se usmíváš nebo pláčeš, stále Jsi to Ty, jedinečná Alba...
06.06.2025 18:17:07 | malé srdce - Z.V.
Malé srdce, moc děkuji vždy mě tvá slova povzbudí. Krásné si to napsal...
06.06.2025 20:42:09 | Alba