Jak žebrák stojí u dveří
Chvěje se touha od hladu
A jemně prosí
Otevři
Znáš mě, vždyť nejsem ti cizí
Pomalu ztrácí odvahu
Mění se v mlhu a mizí
...Jaj Anfi......Ty tak hezky proplouváš a sbíráš ve vodách slova a slůvka a niterně spojuješ je.....Láskou......Ji./úsměv/
13.06.2025 21:08:34 | jitoush
Krása! Je zvláštní, jak některé básně jen pár slovy vyjádří pocit. Děkuji!
12.06.2025 17:36:25 | Vaska49
Tak jemná báseň...
křehká
něžná
tak proč mám touhu
vstát
a zadupat
a prohnat se tuy jak ten slon v porcelánu...
Neee
a neeee
křičím
znáš mě
ta nádhera slov tady
mi rozbouřila vášně
a tak je úžasný pozorovat
co všechno umíš dílkem evokovat
ty s pokorou
a já div nedržím v ruce transparent
TOUZE ZDAR**
miluju tě**
10.06.2025 11:20:06 | cappuccinogirl
Cappu víc jak milá, vyrazilas mi dech s tak nádherným komentářem.
Díkydíkydíky...!
:)**
10.06.2025 13:52:29 | Anfádis