Shlížel na mě shůry každou chvíli
A když jsem byl už skoro na dně sil
Počkal, až otevřou se nebes brány
A tajně na zem sestoupil
Dobře věděl, že už není cesty nazpět
Nebes brána navždy zavřená
On přišel léčit bolest láskou
Jen nevděk byla jeho odměna
On přišel léčit bolest láskou
Křídly zakrýt každý šrám
Já začal mu ta křídla pálit
A on usínal v noci sám
Já začal jí ta křídla pálit
Až z nich zbyl jen jemný prach
A teprve, když začla mizet
Já pocítil hrozný strach
Pak roztáhla se nebesa
A ona jako mlha míří zpět
Od té chvíle koukám nahoru
Na pro mě uzavřený svět
...
Se slzami v očích
Den co den pod oblohou stál
Jako socha z mramoru
Kterou někdo vytesal
Tak čekal celé věky
I když v kolenou už slábl
A vyhlížel anděla
Který pro něj kdysi na zem spadl