Upřeně hledím na tvé oči.
Jak vlny příboje na mě dorážejí.
V našem společném rytmu.
Zvyknu si na něj snadno.
Za těch pár hodin.
Tvůj dotek na mé tváři.
Tu nekonečnou svobodu, že s Tebou můžu cokoliv.
I kdyby to mělo být jen se Tě dotknout.
A obrovská zodpovědnost, kde pravidla nejsou.
Můžu nás oba spálit na popel během jedné vteřiny.
Můžu jít vzad.
Ale nemůžu jít vpřed.
Točit se jako kolovrat.
Tam a zase zpátky.
Do lesů.
Do města.
Najít cestu.
Pak se neznat.
Za každý zážitek zaplatit pětník.
Za klobouk dát si každej okamžik.
A uschovat ho jako klícku.
Milovat, tak nějak dočasně.
Jen v určitou chvíli.
Přitom o nic míň.
Ach bože, o nic míň.
Když mi tvoje slova znějí v hlavě jako moje.
Tak samozřejmě a jasně.
S vědomím, že Tě zase neuvidím.