Návštěvnost
My
My
Anotace: moje hodne stara basnička, ale mam ji strašně rada...
Řekl jsi mi mám tě rád,
A všechno nabralo rychlej spád.
A co potom?
Mám vůbec psát o tom?
Když jsem si myslet začala,
Že jde o cit velkej,
Že mě máš rád a já tebe,
Spolu jsme se koukali na nebe,
Všechno jsi zničil,
A já pako jsem si říst musela.
Slzy polykej.
Pořád jsem brečela,
Nemám tě už ráda,
Ani jako kamaráda.
Já bych nejradši křičela.
Já, ty, my!
To už není.
Utopil to čas, dálky, já my a tmy.
A všechno nabralo rychlej spád.
A co potom?
Mám vůbec psát o tom?
Když jsem si myslet začala,
Že jde o cit velkej,
Že mě máš rád a já tebe,
Spolu jsme se koukali na nebe,
Všechno jsi zničil,
A já pako jsem si říst musela.
Slzy polykej.
Pořád jsem brečela,
Nemám tě už ráda,
Ani jako kamaráda.
Já bych nejradši křičela.
Já, ty, my!
To už není.
Utopil to čas, dálky, já my a tmy.
Autor spermijona, 16.04.2007
Přečteno 335x
Tipy 0
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak tady bych si dovolil nesouhlasit s Liv v tom, že je tato báseň zajímavá. Podle mého jde, s odpuštěním, o tuctovku, kterých se tu vyskytuje nemálo. Objevují se tam trošku klišé typu rýmu tebe-nebe.
Leč nezoufej a piš rozhodně dál, s každým dalším dílem poetové zpravidla rostou.
16.04.2007 18:10:00 | CorrimsonTom
Takhle to bohužel v mládí chodí. Zajímavá. Ahoj
16.04.2007 17:04:00 | Liv