Selhání či odpuštění?

Až slovo ticha najde lásku
ve zřídlech lázní podzimu
snad odpoví mi na otázku
kde musím hledat svou vinu

Jen hrůzy smrti mohou zničit
mé nekonečno věčných hvězd
a zapomenout živý cit
když kufr jsi mi chtěla nést
k nádraží prázdné naděje

U konce kruté cesty stínů
zůstane věčná vzpomínka –
snad pro hřích věčný nezahynu
až hrob osloví oblaka