Bojíš se?

Bojíš se,

že odejde zítra s jinou?

Že zůstaneš s kopretinou,

jež má lístky otrhané

a vyšlo ti "Nemá!"

Že tvá ústa němá

uzamknou pak kapky slané

a dny černé vstříc jen kynou?

 

Bojíš se,

že snový zámek zboří

a tvé štěstí jak úhoři

proklouzne ti ihned dlaní?

A ty potom jak kůl v plotě

skončíš sama o samotě,

žití změníš v přežívání?

Kam až se tvá mysl noří?

 

Neboj se,

neodejde s jinou.

V klidu vám uplynou

mnohá léta v pevném svazku.

pozor však na pochyby

a to věčné - Co kdyby? -

to zabije každou lásku.

... a dvě duše se tak minou.