Poslední pláč

Ve světle svíčky před námi
oči jen něžně zářily
my zůstali jsme zde sami
u Nekonečna na chvíli
než ráno přijde branami
kde Osud Lásce neznámý
zůstane s Touhou opilý

U břehu moře na lodi
zaslechnu možná tichý pláč
v kajutě mrtvé svobody
v níž ďábel – Lásky protihráč
vyznavač slepé náhody
je vládcem Pouště bez vody

I Nekonečno dnes může
milovat krásu Tvé Duše