Anotace: Intimní lyrika o setkání s hlubokou bolestí druhého člověka.
viděl jsem oči
a v nich moře
tak bylo hluboké
a tak smutné
~
v papírové lodičce ve tvaru srdce
plula jsi v zákrytu své duše
šelestem bolesti v labyrintu zdí
~
v tom ponoru
v té slze vlažné
roztroušené beznaděje
~
ze smrti citů
ukrojila jsi zatmění
~
svázané uzlíky snů
které nikdo nerozváže
kde jsi mohla být
a kde ještě budeš
~
v prázdnotě vzpomínek
hledáš svůj zázračný svět
~
viděl jsem oči
i to moře
chtěl jsem ho vylít
ale bylo bezedné
~
Bezedné moře...a úděl je, že člověk v sobě fakt silně cítí tu potřebu chodit se džbery a vylívat a odčerpávat...ale je to Sisifosský úděl*
10.07.2025 18:48:23 | cappuccinogirl
Ano. A přesto chodíme a přesto vyléváme... možná v tom je ukrytá ta krása. Možná v tom je ta naše pokora, ale i odvaha.
10.07.2025 21:23:21 | malé srdce - Z.V.
Citlivé a křehké.
08.07.2025 22:21:54 | mkinka
Děkuji Ti, mkinko.
Někdy i jednoduchá slova dokážou nést hloubku -
stačí jen otevřené srdce, které ji objeví.
08.07.2025 22:27:54 | malé srdce - Z.V.