Píšu ti,
možná však říct bych ti to měla,
přesto však píšu ti,
to, co bych nejvíc chtěla.
Chtěla bych,
jít s tebou tichou noční ulicí,
chtěla bych,
tvůj dopis číst si nad svící.
Chtěla bych,
za bůra koupit štěstí ve stánku,
chtěla bych,
na tvář tě líbat ve spánku.
Chtěla bych,
cítit tvé něžné objetí,
chtěla bych,
pro tebe plakat z dojetí.
Chtěla bych
umírat ve tvém náručí,
chtěla bych
na lásku list záruční.
Chtěla bych
ze všech sil křičet do nebe,
chtěla bych,
abys žil pro mne a já pro tebe.
Chtěla bych,
vdechovat vůni seníku,
chtěla bych
od tebe srdce z perníku.
Chtěla bych
dát kousek svého štěstí žebrákům,
chtěla bych
na okamžik věřit zázrakům.
Chtěla bych usínat vedle tebe,
chtěla bych,
v tvém srdci najít kousek sebe.
Chtěla bych,
aby byl všude slyšet dětský smích,
chtěla bych,
aby i v létě padal sníh.
Chtěla bych,
vyškrtnout slovo válka,
chtěla bych,
nekončit jako dálka.
Chtěla bych,
aby sny se plnily,
všem lidem,
alespoň na chvíli.
Tak a teď znáš má nejtajnější přání,
škoda jen,
že neplní se na počkání.
Prekrásne slová, plné túžby a nežnosti! (k niektorým básničkám sa vraciam, keď mám čas).
12.07.2025 11:06:08 | IronDodo
Zajímavě napsané. A jak píšeš, škoda, že neplní se na počkání. Aspoň některá. Třeba jednou.
10.07.2025 18:52:03 | Perperuna
No sakra, má to hlavu i patu a sem tam skvost. Chytře myšlené, srdcem pepřené. Díky.
09.07.2025 03:53:08 | Matahaja