.
V rozkvetlých stromech hledal jsem Tvé oči,
v jejich bílé nevinnosti.
Šel jsem cestou vůní
s bzukotem včel.
A nyní beru do dlaní
těch květů touhy
a vůni co opíjí
mé srdce a naději.
A našel jsem jediný květ,
co křičí stejně jako já.
A květů jsou tu milióny,
jak sbor zpívají.
O lásce a milování.
Tak se s nimi opíjím
a usínám v melodii snění.
Vždyť vím,
že jeden z těch květů
jsi i Ty.
.
(2007)
... Gregouši ... můj brunďovský bzukot asi zanikne v těch ódách tisíců včelek - ctitelek...
ale i tak brumlám ... dobrý ...
24.04.2007 17:18:00 | HarryHH
...možná jsem vůní řádně opilá...
...možná jsem se jen krátce zasnila...
...možná odlétám kamsi do astrálu...
...možná... se jen oddávám blahu...
;o))
24.04.2007 15:07:00 | Cecilka
Tak nějak mi nepřijde až tak zamilovaná...
spíše smutná... ale o naději, že třeba najdeš...
19.04.2007 13:39:00 | Teri Jane
...ulétly květy z korun stromů...na nožkách medových včeliček...že byly pilné...poznáš už brzy...z košíku plného třešniček...a tu nejsladší z toho tvého květu si pořádně vychutnej...:-)))
17.04.2007 23:57:00 | Lota
Připomínáš mi,že je jaro,
musím vzít foťák a nafotit jak keře pučí.
Dííky
17.04.2007 23:40:00 | Vivi.~2
Nádherné, jsem se rádoby opila a teď už jdu se opít skutečnými květy.
Pa:-)
17.04.2007 16:26:00 | Rádoby zoufalá
Děkuju všem! Zrovna jsem přijel z toho řvoucího kotle jarní přírody. Nebo dneska spíš letní...
17.04.2007 12:21:00 | Gregy
Hezká, nadějná... Gregy, vydrž, odepíšu, ještě čekám na jistou odpověď... ;-)
17.04.2007 08:35:00 | Levandule