Chci napsat báseň, veršů moc.
Bolest ze srdce vylít, však nemám na to moc.
Chci zapomenout....
Nedokážu už verše psát,
krvácí mi srdce, ale já se musím smát.
Nechci se tě vzdát
i přes tu bolest tě mám lásko stále rád.
Víš já nežádám fyzickou lásku.
Chci být jen s tebou, dotýkat se tvých vlásků.
Život je svině, tak proč mít ho rád?
Byl jsem moc šťastný, když jsem se mohl s tebou smát.
Každý tvůj úsměv, pohled pro mě byla nová životní síla.
Jsi můj smysl života, jediná víla.
Proto prosím:Neodháněj mě od sebe pryč,
když jsi jediná co má k mému srdci klíč.
mě se tahle moooc líbí...a jinak-děkuju za komenty u mých věcí...:)
23.05.2007 20:47:00 | už ne pernikova princezna
předem se ti omlouvám jestli jsem se ti nějak dotkla tvého ega:) ale tahle mi nepřipadá na sto připomíná mi můj začátek a jelikož jsem tu nějaký ten pátek tak prostě mám svůj názor teda teď to zní ale pěkně blbě:( jinak zdá se mi že se opakuješ, ale omlouvá tě ta starší tvorba jinak jsem ráde, že tu něco od tebe zase čtu
17.04.2007 13:17:00 | whiolet