Ještě je ráno
nad přehradou
léta stín
zakryl svazek
kopretin
*
Voda houpá
ztrouchnivělým
molem
Já a Ty
a nikdo,
nikdo kolem
*
Jen vrba
co nad hladinou se
tiše sklání
Už zná tajné
*
-milování-
Jsem okouzlený - píšeš lehce a křehce...
30.07.2025 13:20:45 | G.P.
Děkuji, snažím se. Však máš taky na tom svůj podíl- možná si to nepamatuješ, protože to už je tak strašně dávno...byla jsem ještě malá Červená karkulka v pohádkovém lese, svítila u mě jenom jedna hřbitovní svíčka ( nebo spíš už dohasínala ) a než byl konec, přišel tam sám velký náčelník tábora. Zastavil u mě a zarecitoval nějakou báseň a navedl mě na cestu Literu. A tak to všechno vzniklo.
30.07.2025 16:12:45 | Veru
Tak to už si opravdu nepamatuji (ale Tebe jako Karkulku jo, mám myslím někde i fotku), ale vím, že jsem dokázal ovlivnit spoustu dětí na jejich další cestě a snad na to můžu být i hrdý...
31.07.2025 11:20:21 | G.P.
Jéé ta je hezká! Jako děti jsme se houpaly na dlouhých vlasech vrby. Teď to učím vnoučata. Veru přeji hezký večer.
29.07.2025 21:14:52 | Iva Borecká
Vážně...na to bych neměla odvahu...bála bych se, že rupnou...ale zní to lákavě...živě, opravdově...
29.07.2025 21:16:49 | Veru
Hmmm...zas jsi mi připomněla, proč tě tak ráda čtu:-)
Moc pěkné*
27.07.2025 12:44:04 | cappuccinogirl