Když tiše hořím

Jasným plamenem mezi námi Láska hoří,

v tichu srdci tóny něžné zpívá

V jarní bouři jako zlatý vítr listí ožíví,

naše rty se v jemný polibek spojí

 

V hebkém světle svítání se duše spojí,  

v náručí ticha čas se v kouzlo mění

Každý pohled v sobě nese zázrak dvojí,  

láska bez hranic v nás klíčí

 

Jak vánek stébla trávy na jarní stráni hladí,

Tvůj hlas mou duši jako píseň tiše svádí

V každém slovu kvete touha, jenž nám v srdci sídlí,

jako oheň v nás nikdy nevyhasí

 

V tvém pohledu jiskra, co v srdci nikdy neuvadá,  

v tichu dnů se s námi sny o věčnosti potkají  

Jak květ, jenž v lásce roste, čas se ho nedotýká,  

zůstává v nás, i když dny se do tmy sklání

 

V tvých dlaních klid můj rozkvétá jak něžná růže,  

čas s tebou plyne jak řeka, co nikdy neutichá  

V každém dni je slib a v srdci tlučee,  

že láska naše bude dál svítit... i když přijde tma