Naděje 9.8.2025

Naděje 9.8.2025

Já nemůžu přestat

a stále jen sním,

že jednou v budoucnu

staneš se mým.

 

To, kolik emocí

se ve mně pře

je to jak z nemoci

co ve mně vře.

 

Láska a smutek,

touha a žal,

dvakrát si utek

a dvakrát ses vzdal.

 

Snažím se nemyslet,

snažím se překonat,

snažím se práci svou

trošičku popohnat.

 

Věnovat koníčkům,

starat se o sebe,

jenom zapomenout

chtěla bych na tebe.

 

Mou mysl tížíš

každičký den,

v mých myšlenkách víříš,

musíš však ven.

 

Z hlavy své zmatené

celé popletené

musím tě dostat,

ty nesmíš v ní zůstat.

 

Jenom mi bráníš

posunout se dále,

v mé hlavě se straníš,

ale jsi v ní stále.

 

Jakobych věděla,

že konec to není,

jakobych věděla,

že se to změní.

 

Jen musíš vstřebat to,

jen musíš dospět.

Stále však myslím,

že budem spolu opět.

 

Čekat já na tebe

budu i roky,

než ke správnému cíli

podnikneš kroky.

 

Chci na tebe čekat,

i když v tom ještě tápu,

stále jsou věci,

které nechápu.

 

Chci nemyslet pořád

a myslet stále,

vždyť nejsi neřád,

jen měl jsi namále.

 

Strach mám jen z toho,

že najdeš si jinou,

až vyrovnáš se

s veškerou vinou.

 

Strach mám jen z toho,

že nebudeš chtít mě,

to bych já teprv pak

zůstala na dně.

 

Bojím se toho,

že rád mě mít už nebudeš,

že přijde mnoho

a ty citů ke mně pozbudeš.

 

I přesto, že vím

jak moc si mě ceníš,

tak mám strach z toho,

že názor změníš.

 

Budu jen čekat

dál a dál v čase,

než rozhodneš ke mně

vrátit se zase.

Autor KáčaMája, 14.08.2025
Přečteno 45x
Tipy 11
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel