Jsi můj bezpečný přístav,
kde si přeje mé srdce zakotvit,
I když bouře v duši neustávají,
u Tebe se učím jako květina rozkvétat
Tvá náruč je půda, co mě drží,
Tvá slova jsou déšť, co tiše hladí
V každém tvém pohledu nacházím světlo,
které mé stíny laskavě zradí
Naše loď lásky klidně pluje,
vlny jí zpívají píseň důvěry
Každý den je novým obzorem,
kde s Tebou v novém domově
začíná příběh bez konce
Někdy nejsou třeba slova,
se naše duše jemně dotýkají
Každý dech je jako slib,
že i v mlčení spolu zůstávají
Až jednou čas své hodiny ztlumí,
svět se ponoří do snění
Tvá blízkost je mým útočištěm,
v každém životě i plynutí