Polibek do dálky

Do dálky Ti polibek posílám,  

v němž tichounce své přání pošeptám

Ve chvílích samoty Tě zahřeje,  

jak světlo hvězdy v noční temnotě

Až vítr Ti šeptne mé jméno,  

poznáš, že nejsem tak daleko

V každém tichu, v každém snění,  

jsem s Tebou — v srdci bez váhání

Mé myšlenky k Tobě tiše plují,  

jak kapky rosy, co ráno tuší

Dotek Tvůj je víc než slova,  

láska v tichu nejvíc promlouvá

Touha se jako plamen svíčky vznáší,  

pro Tebe bez přestávky hoří  

Každý verš, co Ti teď píšu,  

je otisk duše — něžný, vášnivý, tichý

Až jednou se najdem v náručí,

čas se v jediném rytmu zastaví

V tom polibku, co kdysi letěl dálkou —  

zrodí se láska… a zůstane navždy