Smeť za dveřmi vše to tíživé - zřít
v kabátě po mátě do rukou mých
vysypej z rukávů listová zdání,
ohníčkem snoubená - pojď měkce vřít
proklatě po zlatě ve veřejích,
v poledních jabloních vykruž nit vlání
prožíté po žitě naboso jít
...to zní tak krásně Jiříku, je to plný citun a poznání a vědění a tápání...poezie té nejvyšší ligy. Přečtu první řádek, pak nanejvýš ještě jeden a pak už vím, teď budeš číst do konce, a několikrát...tak ať Ti dál škrábe to Tvoje pero a ať to víme, jinak by to byla fakt škoda, jsem o tom přesvědčenej...Jiříku měj se, vm
23.08.2025 17:03:40 | mapato
...a cítit vláhu země,
co touží z pohárů rosy žíznivě pít...
Ráda Tě tu vidím, Jirko (*)
23.08.2025 15:22:48 | Emily Říhová
Myslím si, že chodit naboso je fajn, pro jistotu jsem se taky vyzula, než vstoupila a četla... :o) Umíš to prožité podat ven...a tak hezký den přeju!
23.08.2025 11:47:05 | Philogyny1
účelnost a krása básně, kterou si některé dámy přejí mít po ruce jako záchranu! ***:-))***
23.08.2025 03:30:59 | Iva Husárková
bosé nohy nelžou, vnímají svět jaký je... a ten text je prostě překrásný!*
21.08.2025 22:03:34 | Sonador
Překrásné je to, co píšeš, a tolik moudré, milá Son. Děkuji velice a skláním se naboso
22.08.2025 01:29:07 | Akrij8
Tak si pročítám verš po verši znovu a znovu a nemohu se ubránit tomu závěrečnému, je tak osobitý, jak člověk od člověka.
21.08.2025 20:50:58 | Vivien
Moc Ti děkuji, milá Toulavá, však jsi mě trochu inspirovala, když jsi tak poeticky prostírala a kladla jsi na podnos svou poetickou osobnost
22.08.2025 01:26:58 | Akrij8
Krásné výzvy, a pohrávání si s baletkami slov. Napovídáš mi, proč mám poezii tak rád.*
21.08.2025 02:28:11 | šerý
....Naboso pospíchat a zadýchat v kosti.....zalehnout stiskavé, na skřípot hlas Slunka lít.....polaskat zatuhlé do ladné měkkosti ,by byl mízou ve světě páteřním syt...Ji.
Krásná drobnička Jiří...
21.08.2025 02:10:04 | jitoush
Milá Jitřnko , však jsi ji tak krásně doplnila svým pospícháním naboso. Velice Ti děkuji, Třpytná
22.08.2025 01:21:47 | Akrij8