Bolest lásky

Anotace: Tuhle básničku jsem napsal pro neznámou dívku, jež pláče dole na ulici, doma v posteli zabalená v polštářích, prostě pro tu, která ztratila víru a lásku v něco co milovala.

Nic neříkáš, mlčíš ,
a bráníš svůj pláč.

Černobílé střípky tvého nitra
po slůvkách odříkáváš,
teď v myšlence
skrývám všechno co hledáš,
cestu do věrnosti
a barevný lístek do věčnosti,
proč vzlykáš.

Skrývám,
co bys nehledala
a co přesto ztrácíš
a znovu nemáš.

V plyšových očích hraček světa,
vše co teď logiku
a smysl už nemá,
já jsem muž
a ty už žena.

Snům už křídla nikdo nedá,
dopadly na zem,
prach ze země se už zvedá.

Odpuštění jsou v očích
a slovech,
co pro Tebe teď nikdo nemá,
měla zůstat přání nevyřčená
nebo raději má být láska už navěky k Tobě němá.