V nebesích

K nebi letět jako pták
zemi vidět od oblak
křídly lehce zavlnit
pod sebou mít zemský klid
Dálky jsou jen chvílemi
s odpočinkem na zemi
chvíli žhnoucí Afrika
poté pláže Mexika.

Na Borneu v pralese
létám si, kde se mi chce
sedám z větve na větev
slyším jiný než svůj zpěv
a je krásný ze všech stran
škoda, že je nenahrán
na větvi si sedím sám
a na tebe vzpomínám.

Moje křídla únavou
letí zpátky za tebou
plují světlem, plují tmou
ale stále za tebou.
Snad je brzy uvidíš
svou dlaní je pohladíš
přivineš je na prsa
až mé srdce zaplesá.

Nedoletím, možná víš
nade mnou nebude kříž
padnu v poli únavou
nebo ranou smrtelnou
a ten kdo ji vystřelí
zamyslí se v tichu dní
že smrt lásku nezlomí
jenom v srdci zabolí.

Chtěl bych letět jako pták
vysoko až do oblak
najít blízko tebe sad
kde ti mohu zazpívat
o lásce, co kvete v máji
o třešních, co v červnu zrají
o tom, že tě miluji
že slzy tvé mě zraňují.