Jiskra, co nezhasíná

Jsi můj sluneční paprsek,

ve mně jiskřičku zažehne

V chladu i mrazu mě zahřeje,

v srdci mi kreslí obrázek

Tvůj úsměv v sobě světlo nese,

jak maják v moři nejistot

V něm stíny mých obav mizí,

srdce u Tebe najde pevný bod

Když kráčíme tmou i sluncem,

Tvé kroky vedle mých jdou

V tichu i v šepotu deště,

jsme silní, když jsme spolu

Tvé dlaně znají mé ticho,

v nich klid i bouře utichnou

Když svět se zdá být příliš hlasitý,

Tvůj dotek mě vrací zpět domů

Ať čas nás vede kamkoli,

v srdci si Tě uchovám

Jsi melodií mé duše,

co zní, i když sama mlčím