Nad tvými zády
koruny stromů a
azurové nebe
( ještě je léto
-tak proč mě tak zebe- )
Když Slunce to
ještě zkouší
- stejně jak
před měsícem hřát
V hlavě pár
(ne)zásadních
dilemat
Nutí
k povzdechnutí
A že prý netřeba slz
-Vždyť mám tu tebe-
***
Jenže já vím,
že je to už jen
na pár
pomíjivých chvil
....Netřeba slz...
Vždyť se mnou
-se MNOU jsi tu byl-
A léto v podzim
měnils
hrstkou rudých
jeřabin
...Netřeba slz...
-Vždyť měla jsem všechno,
co mohl jsi mi dát
Měla jsem
Slunce
vodu
oheň
vítr
i vánek
A teď
končí dny
po nichž
nepřichází
-spánek-
~~~~
Všechno je pomíjivé,, ale ne nutně nevratné.
Přišel jsem sem po čase a nechtěl jsem přijít s prázdnou, ale nakonec mi to nedalo a vysral jsem se to, tak jí plivnu sem k tobě, když dovolíš, sem se bude hodit:-)
Léto je v hajzlu
- tak, jako každoročně -
spláchnuté deštěm.
:-)
06.09.2025 22:42:22 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ano, léto je v hajzlu. Jasně, stručně a výstižně řečeno. Na to není co říct :-) Jenže já nechci...nechci...fakt ne...
07.09.2025 20:12:46 | Veru