někdy přemýšlím proč nás chce dostat mrak na kolena
jako by nestačila změna
která přináší tvůj pláč
*
na mistrovství v kuchyni
jsem neměl dostatečný talent
.
drahý
co bude dnes dobrého?
polévka lásko
polévka...
a hladová básnířka se na mě tak divně podívala
jako by to jediné velké mastné kolo
z hlubokého porcelánu...
připomíná mi to kluziště
pověděla
a zdráhavě se chopila lžíce asi tak jak bubeník by toužil dát
rytmiku této slavnostní hudbě okamžiků
tož dobrou chuť
nerad přicházím slabý koukat na písmenka
která zamyšleně lovíš
a dáváš je na okraj talíře
co kdyby tam leželo moje jméno
každý přece nemůže umět všechno jako ty tvoje jazyky
a já jsem technický typ
fyzika chemie výzkum …
…
co?
něco se ti nepozdává?
tak se do toho pustíme
…
víš
síla slz v budoucnu bude větší než dnes
prostě jednoprocentní roztok chloridu sodného nebude stačit
a časté mrkání nic nevyplaví
nemysli si že ty jehlice strachu se budou obalovat tukem
bude zapotřebí mít oči dostatečně kyselé
aby rozpustily střepiny kovů
a také ledové nebo jiné
co si člověk neumí představit když mu v oku plují už i nanoplasty
ba o co víc znáš oči - jsou brána do duše
a co skrz ní projde
ano tento mikrosvět
který by nás mohl zničit bude v nich filtrován
jistě
tobě smí hořet oči radostí
ale mojí pravdou jsou už ťukači chodníků a nemyslím ti roboti
kteří nás pozorují v chytré domácnosti
dešťové kapky?
vím že ty je budeš převádět na druhou stranu
protože ty máš ještě oči
zatímco já v laboratoři světové organizace s krycím názvem kostel
budu vytvářet nové oko
chceme se přece přiblížit
naivní a zamilovaní snílci se chtějí přiblížit srdci
ale já už patřím k těm expertům
kteří jsou od lásky zcela oproštěni
ty pláčeš pro hvězdáře?
je to devadesát devět procent vody
s níž svět rozemletých polovodičů z očí nevyplavíš
a můžeš třeba litovat že sis nevzala ochranné pomůcky
v zápalu tvého tvoření
nezdržuješ se s brýlemi
při líbání ti padají na nos
básník ti tady poradí dej si tam gumičku
ale my kteří pracujeme na novém zraku
kde nás pozoruje oko Boží
nahrazujeme vodu speciálním roztokem který nečistoty v oku chemicky neutralizuje
nesmíme však plakat nad srdci
.
Tak už ten do dveří básně nástup!*
Hm, zde vidět paralelu, že láska (nebo vztah) jsou v pravdě chemií.
Dovolím si vyvléknout perličku.
"... v zápalu tvého tvoření
nezdržuješ se s brýlemi
při líbání ti padají na nos
básník ti tady poradí dej si tam gumičku..."
No za mě *
Radost tuhle práci číst a byla mi potěšením.
13.09.2025 14:04:55 | šerý
Slzy tvé mění svět v zrcadlo,
a já v laboratoři hledám světlo.
Krásné díky :)
13.09.2025 12:21:18 | mara539