Saměnka
Saměnka
Anotace: Vidím dva staré lidi sedět na lavičce. Drží se za ruce a mlčí... Tehdy si uvědomím, co je to láska doopravdy.
═══════════════════════════════════
S A M Ě N K A
═══════════════════════════════════
Proč pláčeš Saměnko?
Proč pod peřinou
slzy ukrýváš a mlčíš?
★ ════════════════════════════════════════════════════ ★
Je tisíc způsobů, jak mlčet,
jen jeden je skutečný —
dva mlčí vždy SPOLU.
★ ════════════════════════════════════════════════════ ★
Na lavičce pod dubem
staroušci sedí.
Babička s dědečkem
za ruce se drží,
bez zubů, se srdcem
na sebe vzpomínají…
♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪ ♫ ♪
Na prasklé struny
hrál velký Paganini,
smyčcem česal
bílé pavučiny.
Podzimní partiturou
vítr nese žluté noty
sedmikráskám
na hlavu.
◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊ ◊
Vrány přilétají a KRÁ,
KRÁ, krákají,
na větvích zlomených,
aby připomínaly roky,
které ukradl průlet komety,
když o zem ocasem brnknul,
zasvištěl, než se ztratil,
zapomněl.
～～～～～～～～～～～～～～～～～～～～～
Zůstala po nich jen
prázdná lavička,
kde se oči objímaly,
do nebe letěly,
lásku už nehledaly.
★ ═══════════════════════════════════════════════════ ★
Je tisíc způsobů, jak mlčet,
jen jeden je skutečný —
dva mlčí vždy SPOLU.
★ ═══════════════════════════════════════════════════ ★
Teď už vědí,
co je to držet se za ruce,
aby se narodili —
znovu.
∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
Komentáře (0)
Doporučit
TiskPokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
