PRVNÍ NOC...
PRVNÍ NOC...
To z tvého žebra Bůh mě stvořil
a moje srdce z toho tvého
do kůry buku vyrytého,
tak nehaste ho, vždyť už hoří...
A ze tmy stínů přicházejí
provazochodci po tvých vlasech.
Podívej, lásko, rty se chvějí
a měsíc ňadru podobá se.
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Poezie má obrovskou vypovídací schopnost...
u té tvé (i u tvých komentářů) si vždycky uvědomím, čeho si vážím na lidech, děkuju:-)*
19.09.2025 12:34:19 | cappuccinogirl
Předpokládám, že to je absence diplomacie... :)
19.09.2025 12:38:57 | vrbák
Absence diplomacie odhalí ze člověka nejvíc:-)
19.09.2025 14:07:55 | cappuccinogirl
A procházka do hor s bouřkou v zádech, tam se teprve ukáže charakter :)
19.09.2025 14:59:50 | vrbák
i kondička:-)
o charakteru se říká, že se ukazuje ve vypjatých situacích
víc poznáš v nouzi, než když máš šťastný dny
je to skoro smutný, řekla bych
ale že jsme na lit webu - báseň by nebyla, bez člověka
a tady se tak trochu poznáváme, jen pomocí slov
je to už pár pátků, co čtu tvý verše
člověk, kterýho cítím v nich, je podle mýho moc fajn tím lidským v sobě
starší dílka jsou jiný, vlk, běs (nenapadlo mě jiný slovo)
ale to jádro je furt rovný a fér
jsem si říkala, čím bych to uzavřela
a došla jsem k tomu, že jak jde čas, košatíme
omluva za délku komentu, mohla jsem bejt kratší
hezkej den přeju:-)*
19.09.2025 15:14:29 | cappuccinogirl
Starší dílka, jo :)
Upřímně... kdysi jsem myslel, že jsem potkal lásku svého života. Bylo to vlčí, bylo to drsný a krásný a hodně divoký. Nevyšlo to, ale zůstaly dvě nádherný děti :)
Co žiju, píšu, neumím si vymýšlet nebo hrát nějaký hry pro efekt (a pro to, aby mě lidi měli rádi, to fakt už vůbec ne).
A teď jsem došel k tomu, že životní lásky mohou být dvě - první a poslední. Co žiju, píšu. Je mi jedno, jak se na to kdo dívá, je mi jedno, že o mně /nás zlý jazyky píšou, že jsme nemocní. Já vím, jak to je, vím kdo jsem a vím kdo je ona a co mi přinesla do života. Tyhle texty jsou jenom zrcadlem vnitřku.
"Košatíme"... :) Jo, to je moc hezký a myslím, že to je pravda. Bože, už bych nechtěl, aby mi bylo znovu třicet, vážně ne, jsem rád, že jsem to přežil.
Díky a taky tak :)
19.09.2025 18:29:07 | vrbák