Šance

Pořád o něm jenom sníš - když ho potkáš nemluvíš.

Nechápeš ty špatné chvíle - furt se cítíš provinile.

Myšlenky ti hlavu kalý - tak to pochop on tě balí.

Líbíš se mu možná víc, - ale ty mu nevěříš.

Zradu znáš už od malička - a co když to je zas léčka?

Nechceš znovu zažít smutek - jako kdyby život někam utek.

Nechceš být jen kus kamene, - který nikdo neprobere.

Cítíš to jak prokletí, - které trvá století.

Co s tím něco udělat - a šanci mu jednu dát?

A pokud to pohnojí?

Prostě za to nestojí!!!