Toužím po Tobě, když noc se svléká,
kkdyž měsíc hladí Tvé jméno do stěn
Jsi v každém vzdechu, co se mi ztrácí,
V každé myšlence jako sen hoří
Mé rty pamatují tvar Tvého smíchu,
Tvé prsty jako mapa v mých snech bloudí
Chci Tě cítit, jak vítr v zádech,
jak horký dech, co pálí v tichu
Tvá kůže - příběh, co čtu beze slov,
Tvé boky - rytmus, co mě nutí žít
Toužím po Tobě, bez zábran, beze stopy,
jen Ty a já - noc, co nechce skončit
Tvá slova - hřích, co šeptá v tmách,
rozpaluje krev v mých žilách
Chci Tě mít blízko, bez masek, bez lží,
jen pravdu těla v touze zní
Toužím po Tobě, jak noc po hříchu,
jak víno po rtech, co ztratily styd
Jsi moje slabost, mé chtění v tichu,
jsi ten, kdo mě nutí ztratit klid