Láskou zraněná
Láskou zraněná
Láskou zraněná
Nasadil jsi mi trnovou korunu
Před očima se mi zatmělo
Zlámal jsi mi jazyk
V krku se mi stáhlo
Na prsou hřála jsem si hada
Na zádech nesla jsem kříž
Když v břiše šimrali mě motýli lásky
Převázal jsi mi oči hedvábnou stužkou
Ruce jsi mi spoutal ostnatým drátem
Puklo mi z tebe srdce
Zlomil jsi mi obě nohy
A skopnul na dno
Nalítla jsem obličejem zem
Vyplivla jsem krev
Tak kolikrát se mám ještě zvednout?
Kvůli „lásce“?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
mocky pěkné, souhlasím s tím, že člověk se nemá nechat srazit na kolena a když, tak při té příležitosti nabrat nové síly a pak povstát a zvítězit...mocky hezká báseň. Líbí se mi tam to s tím kžížem, hadem a motýky:)
19.04.2007 21:38:00 | Nikytu
zase jedna procitena:)..holka, kuli lasce je dobry se zvedat!...lepsi nez lezet a trapit se v tom/tim s e totiz nikdy nic nezlepsi/
18.04.2007 20:21:00 | Adrianne Nesser
