léto mé léto mé
spustil Vašek Neckář
právě v momentě
kdy ve skle čepice
pěny poctivého turka
v koupelně
všechny vůně léta
nahýbáš se
když si čistím zuby
slunce a opalovací krém
chlad vody ještě ve vlasech
na pažích zbytky Jil Sunder
a jemné tetování
tvého srdíčka
cos mi daroval před léty
zůstaň tak řekls mi
hodiny dny měsíce
jsi se mnou
vnímám cítím
když přicházíš a pak
ještě dlouho na polštáři
usmívám se
měla bych převléct peřiny?
zavařuju na zimu
všechno to teplo
radost vůně emoce
to naše do lahvičky
…
No vida hospodyňko. Zavařuješ? Na sladko a na kyselo? I na kyselo, pár skleniček trnek se hodí. Když faleš přijde a s lží se vodí.
A ovoce úspěchu a to pěkně slazených, když hoře pláče, slzí nevinných. V maté rostlin milenek si suším. Snad i těch vůní z polštářů, přeletem muším.
A pro revma kolen s lahvičky. Kafru s kostivalem, receptu mé babičky. :-)
A léto něžně zbalím, jako deku posetou kvítím. A světluška mi pokyne "šerý, jsem tvá naděje a stále ještě svítím."
Až opět jaro přijde, a zpupní sněhulaci roztají. Pod kvetoucí třešeň slehnu. O medonosném milovaní, budu snít si potají.
Zůstaň milá vonět sluncem a pohlazená létem. Není slunce nikdy dost pro radost. Co stojí svět světem.
30.09.2025 13:51:59 | šerý
Ach básníku, co slov krásných na jazyku, čerstvých, právě nasbíraných, pokaždé v zásobě máš. U tebe v regálcích vždy najdu, a bez konzervace, jak lahodně křupnou slova z poetické hračkárny. Myslím, že u šerých se zavařovat nemusí. Tady je rovnováha, co život právě nabízí, to do úst vkládá, bez chtivosti nadbytku, a může být, že někdy i vyhladoví :-) O to víc je těšení slastné* Tedy těšíme se, viď? Mezitím se polechtáme vůní čaje a pohoupeme v křesle. A kdyby přece jen se cosi pokoušelo, máme tu "deku posetou kvítím".
Kájo, moc děkuju, že mě stále čteš.
30.09.2025 14:12:52 | Vivien