Anotace: Proč někdy rád balancuji na tenké hraně, když nevím sám, co všechno se stane, jasnou září plane měsíc, noc dýchám z plných plic. Jak může láska ve mě růst, své básně jsem roztrhal, pro dávný otisk tvých úst, teď plamen ve mě vzplál....
Proč někdy rád
Balancuji na tenké hraně
Když nevím sám
Co všechno se stane
Jasnou září plane měsíc
Noc dýchám z plných plic
Jak může láska ve mně růst
Své básně jsem roztrhal
Pro dávný otisk tvých úst
Teď plamen ve mně vzplál
Jsem unášen tím, co mě baví
To zvláštní něco mě táhne vpřed
Ani čas nic nezastaví
Tajemnu posílám svůj vděk
Žít jinak neumím
Nebe má prázdný trůn
V mrazivě krásném úplňku uvěřím
Můj život je jenom můj
Jsem rozerván tím, co mě pálí
Tvá krása mě táhne vpřed
Ani čas ji nezastaví
Snění je vzácný lék
Proč někdy rád
Tančím na tenké hraně
Když nevím sám
Odkud vítr vane
Jasnou září plane měsíc
Hvězdy spolykám z plných plic
(Hanuš Šparlinek, 6.10.2025)