lístek

stála jsi za podzimní korunou jabloně 

nevěděla jsi co říci, a tak jsi mluvila 

přišla zima a všechny lístky spadaly

jen ten jejž jsi mi dala zavěsil jsem v své srdce 

nemohla jsi mlčet a já nevěděl, že odejdeš 

vzepjala jsi své ruce a vzkřikla "dopadneš jako on"

a lístek docela zvadl a pobledl jako tvá tvář 

ale kdybys někdy našla cestu do mého srdce 

určitě již tam rostou jablka

mé srdce rozťaté vedví neucítí tvé utrhnutí

ale bude najednou o kousek lehčí 

kam jsi odešla?