HELENA

Anotace: Moje první básnička vůbec, dá se říct. O zklamání, možná trochu drastická, ale jen to podtrhuje sílu zážitku

Tolik ženských na světě
Nezavadím o žádnou
Stojím totiž o jedinou
O jedinou pořádnou

Heleno Heleno
Ty víš
Jaký jsem poleno
Za každý Tvý pohlazení
Dám si vrtat koleno

Heleno Ty víš
Heleno Ty všechno víš
Jakej já mám s Tebou kříž
To netušíš

Tolik ženských na světě
Musím sušit hubu
Stojím totiž o jedinou
Ne o ňákou čubu

Heleno Heleno
Ty víš
Jaký jsem poleno
Ja Ti ale splním všechno
Co budeš mít slíbeno

Heleno Ty víš
Heleno Ty všechno víš
Jakej já mám s Tebou kříž
To netušíš

Tolik ženských ve vesmíru
Malých
Tenkých
Obřích
Jen Ty máš tu správnou míru
Jen Ty stojíš za hřích

Heleno Heleno
Ty víš
Jaký jsem poleno
Kdybys byla hnědá kráva
Dojil bych Tvý vemeno

Heleno Ty víš
Heleno Ty všechno víš
Jakej já mám s Tebou kříž
To netušíš

Zaslepila jsi můj zrak
A ošálila smysly
Furt se bavíš s jinejma
A na mě nekoukáš

To že si Tě nezasloužím
To si jenom myslíš
(nikdy)
nezavoláš!

Nebavíš se se mnou
A to se tolik snažím
Nabízím Ti svoje srdce v otevřené dlani
Nevidíš
Ty děvko
Že se z toho uvniř smažím?
Hoď mý srdce do pračky
A rychle nastav praní

Trháš
Škrábeš
Drásáš
Neznáš slitování
Za všechno Ti patří moje děkování

Heleno Je ze mě zrůda
Když líbám ta ústa rudá

Heleno
Ty svině
Odpočívej v hlíně

Odpočívej v pokoji
A najdi svůj klid
Najdi ho až v oblacích
Kam teď nesmím jít

Heleno Ty víš
Heleno Ty všechno víš
Ale na svým hrobě kříž
Už neuvidíš