Přijď

Zhasni už světlo
a nech tmu žilou prostoupit,
jako když jarní pyl
prostupuje květem

A zavři už dveře
jako zavíráš své řasy,
když znaková řeč nestačí
vypovědět rozkoš,
v níž rozechvělé buňky
tančí pod tvou kůží

A nepřemýšlej už přeci
zbytečně o tom, co čeká
na všechny hříšné
Pojď si raději lehnout
ke mně

ať zase na chvíli
není potřeba se ptát,
kdy asi bude končit
za okny květen