v garsonce s podzimem

je nedělní ráno

láska hází lajntuch přes mou klec

chtěl jsem zpívat

zpívat jak anduláci

časně

před svítáním

kdy je nebe ještě červánkové jako můj sen o milování

ale

je ticho

takové ticho že je slyšet navlékání dívčích punčochových kalhot dvacet den

černých a s květinovými vzory

ještě cvaknou knoflíčky sněhobílé halenky

a lesklé botky zamknou procitání srdci

že o sváteční chvíli si mohu nechat psát báseň ...