Před tebou

Před tebou ticho a prázdný dech,

život mi klouzal po prstech.

Jen stín, jen jiskra bez ohně,

jen srdce zbloudilé ve tmě.

Byla jsem barvou bez malíře,

písní, co ztrácí tón i víru.

Krokem, co bloudí po prachu cest,

dítětem, co bálo se růst.

Pak tvoje světlo zkřížilo tmu,

a svět najednou zdál se být můj.

Dals mi směr, dals mi hlas,

z šepotu v bouři udělal jsi nás.

Teď v každém kroku slyším tvůj smích,

v každém tichu jsi někde blíž. 

Z jiskry jsem v plamen proměněná,

žiju, protože jsi má změna.