Ohyb úsměvu

Únava ve mně pohodlně seděla
a hrála na varhany svou oblíbenou
kostelní melodii

znělo to jako na pohřbu
avšak na takovém
na kterém chcete být

Velká bolest
taková nezisková organizace
která sídlí v každém z nás

přijímala nové dary
od náhodných
životních událostí

pod tíhou na hrudi
ležela rozmáčklá naděje
ale stále žijící
jak jsem si uvědomil

když jsem zahlédnul

tvůj

ohyb úsměvu