Důvěra

Důvěra ti tiše šeptá: neboj se
je tu pro tebe, říká napoj se
Důvěra nemá hlas, a přesto zní,
v každém gestu, v každém dni.
Je jako stín, co kráčí vedle tebe,
když jsi daleko, je tu – když se klepeš.


Když nevíš, kam jít, a svět je stín,
ona je hlas, co říká: „jsem tu a ty to víš.“


Důvěra – to je most bez lan,
stavěný z pravdy, žádný klam.
Když padáš, věř, že tě chytí,
když mlčíš, věř, že tě slyší.


Neptá se, nevyžaduje poselství,
roste v tichu, v stínech starostí
Je křehká jak sklo, pevná jak kámen,
ale když ji zradíš, je s ní ámen.
Nepotřebuje sliby, ani přísahy,
stačí pravda, bez masky, náhrady.


Když ji zaléváš činy, ne řečí,
pak vydrží i bouři největší.


Důvěra – to je most bez lan,
stavěný z pravdy, není klam.
Když padáš, věř, že tě chytí,
když mlčíš, věř, že tě slyší.


Je to dar, co nelze koupit,
musíš ji chránit, nepromarnit.
když ji máš jsi silnější než strach,
je světlo když máš od života šach.


Důvěra… To je to, co drží nás.
Důvěra… Bez ní ztrácíme čas.

Odkaz na zhudebnění textu za použití moderních technologií a AI: