Gravitační

Ležím na posteli
sama
je klid
ticho
a za okny
vítr bezhlasně láme duše stromů

Barevné konfety tančí v rytmu oslavných poryvů
usmívám se
přes zavřená víčka

Chtěla bych tě na chvíli vidět
ale vím
tenhle odliv ještě potrvá

Jenže najednou
jsi tady
smějeme se spolu jako před týdnem

“Přijel jsem tě uspat”
říkáš
ale tvoje vůně mě probouzí

Chvěju se
tichem mezi slovy
něha teče mými póry ven a zaplňuje celý prostor
jsem kapalného skupenství

Přítomnější než kdy dřív
z očí do očí
z úst do úst
z klína do klína

Gravitační síla luny
překonává přes tisíc dvě stě šedesát osm kilometrů

a moje ruce
se stávají tvými